 |
 |
Velký chorvatský objevitel a vynálezce Nikola Tesla
V letošním roce, v červenci, to bude 150 let, co se ve vesnici Smiljan v Lice, hornaté krasové vnitrozemské oblasti v západní části Chorvatska narodil v rodině místního popa chlapec Nikola Tesla, pozdější geniální technik a vynálezce. Již jako malý chlapec si vyráběl technické hračky, později si ho úplně podmanila myšlenka využít přírodní energii tak, aby sloužila člověku.
Vychodil místní základní školu, po ní pak gymnázium v Karlovci. Při pobytu doma ve Smiljanu onemocněl cholerou, s níž bojoval téměř rok a odnesl si z ní odpor ke špíně a celoživotní strach z recidivy onemocnění.
Vysokou technickou školu studoval tři roky v rakouském Grazu, ale nedokončil ji (ani tuto, ani jinou vysokou školu). Pak nějakou dobu poslouchal přednášky na Karlově univerzitě v Praze, ale o studiu v Praze není dost informací.
Poté pracoval několik let v Budapešti na Ústředním telegrafním úřadu Maďarska, odkud pak přešel do Paříže, do Edisonovy společnosti.
Sám o sobě vždy tvrdil, že není ani vědec, ani vynálezce, ale objevitel věcí, jimiž nás příroda obklopuje. Své úspěchy v tomto objevování připisoval své vrozené schopnosti neuvěřitelné vizualizace procesů věcí a událostí. Všechny své experimenty po celý svůj život promyslel, rozpracoval a provedl komplexně nejprve ve své hlavě a teprve když je takto úspěšně dokončil, "převedl" je do našeho světa. Jak sám říkal, byla tato jeho schopnost tak silná, že mnohdy nebyl schopen odlišit svou imaginaci od skutečnosti.
V roce 1884 se vydal do New Yorku se čtyřmi centy v kapse a dopuručujícím dopisem od pařížského spolupracovníka T.A. Edisona, CH.Batchelora. V tomto dopise Batchelor Edisonovi napsal, že dosud poznal jen dvě velké osobnosti, přičemž jednou z nich je Edison a druhou mladík - doručitel doporučujícího dopisu. Tesla byl pak zaměstnán v centrále Edisonova podniku a plnil náročné úkoly přímo podle Edisonových příkazů. Mj. dostal od Edisona úkol zpracovat návrh na zdokonalení chodu jeho vlastní kanceláře za slíbený vysoký honorář. Když Tesla úkol úspěšně splnil, dočkal se od Edisona místo honoráře jen zesměšnění své lehkověrnosti, že uvěřil takovému slibu.
Nato Tesla odešel od Edisona a rozhodl se vydělat si co nejdřív dost peněz na vlastní laboratoř. Vrhl se proto na nejtěžší fyzické práce a za dva roky měl opravdu dostatek prostředků na vybudování vlastní laboratoře. Při té příležitosti je třeba uvést, že Tesla byl po celý svůj život mimořádně fyzicky zdatný a svou tělesnou kondicí udivoval až do svého pozdního věku.
Další život Nikoly Tesly ve Spojených státech amerických byl nepřetržitým řetězem výzkumné práce, objevů a vynálezů, a to v různých technických oborech, které posunuly znalosti lidí a rozvoj techniky značně kupředu.
Pro Teslu nehrály peníze nikdy rozhodující roli, nejdůležitější mu byla jeho práce, jeho další objevy a vynálezy. A tak se v posledních letech Teslova života stalo, že žil jako chudý muž převážně ze svého skromného ročního honoráře z vynálezů ve své vlasti. V Americe totiž práva k patentům trvají jen 16 let a neexistují žádné penze z titulu za zásluhy. Věrná mu zůstala jen hrstka přátel. Zemřel v jednom z podřadných newyorských hotelů, téměř zapomenut, 7. ledna roku 1943.
Oblast, kterou se Nikola Tesla v průběhu svého života zabýval, je neobyčejně široká. Velká část jeho objevů je i v současné době široce využívána, případně se stala východiskem pro další bádání a objevy. Přihlásil celkem 272 objevů k patentování ve 25 zemích; jen v USA jich bylo 112. Jeho pozůstalost obsahovala 70000 - 100000 stánek. Z toho část je i dnes přísně tajná a nachází se v sejfech FBI.
V mnoha případech si jeho objevy přivlastnili jiní a nechyběli mezi nimi ani pozdější laureáti Nobelových cen. Jindy přišel o výsledky své práce vlivem nešťastných okolností. Např. dospěl dříve než Röngen k objevu nového druhu záření, nazvaného paprsky X, později známé jako rentgenové záření; než však mohl svůj objev dokončit a využít, vyhořela celá jeho laboratoř i s výsledky výzkumů.
I v objevu elektronů se prof. Thomson nakonec opíral o Teslova tvrzení a objevy, aniž by to přiznal. Dále Tesla jako první úspěšně experimentoval ve své laboratoři v oboru bezdrátové telegrafie. G. Marconi, který v ní pracoval jako Teslův žák, od něho nakonec odešel, osamostatnil se, využil Teslovy vynálezy a nakonec byl objev připsán jemu. Marconi sice prohrál soudní proces s Teslou o tento objev. Tesla prokázal, že Marconi využil minimálně 16 jeho patentovaných objevů, ale nakonec Marconi vlastně vyhrál - Nobelovu cenu získal on, stejně jako Röntgen a Thomson.
Svého času uzavřel proslulá firma Westinghouse významnou smlouvu s Teslou na výrobě elektrické energie, která zaručovala Teslovi na svou dobu ohromné honoráře, včetně procent za každou vyrobenou koňskou sílu. Ukázalo se, že firma není schopna Teslovi dojednaný honorář zaplatit a bude muset ohlásit bankrot. Velkorysý Tesla ji před bankrotem zachránil tím, že smlouvu roztrhal, ale připravil se tak minimálně o 150 milionů dolarů, na svou dobu nebetyčnou sumu, a nedostal ani dolar.
Nejvýznamnější, i v současné době široce využívané vynálezy učinil Tesla v oblasti střídavého proudu. Zkonstruoval a patentoval četné elektrické stroje a přístroje, např. dvoufázový a trojfázový asynchronní motor a vysokofrekvenční generátor. Neméně významný by jeho vynález transformátoru, po něm nazývaného Teslův transformátor , který má speciální konstrukci: je tvořen kombinací jiskrově buzeného oscilačního obvodu a vysokofrekvenčního transformátoru. Užívá se dodnes k dosažení vysokých napětí při vysokém kmitočtu.
Oblast Teslova zájmu a objevů byla ještě podstatně širší a zahrnovala nejrůznější technické obory. V tomto článku nemohou být uvedeny všechny Teslovy úspěšné projekty, ale bylo by třeba ještě zmínit alespoň svého času největší vodní elektrárnu na světě, hydrocentrálu na Niagarských vodopádech, kterou na základě Teslových výzkumů a projektů postavila v r. 1888 firma Westinghouse. V ní zvítězil Tesla se svými poznatky v střídavém proudu nad koncepcí T.A.Edisona.
Ještě je třeba se zmínit o cti, které se Teslovi dostalo pro jeho význam a zásluhy v elektrotechnice. Jeho jménem byla u příležitosti stých narozenin pojmenována jednotka elektromagnetické indukce - tesla. Té cti, aby byla jejich jménem pojmenována fyzikální jednotka v mezinárodní soustavě, se dostalo opravdu jen největším osobnostem vědy, jako např. Newtonovi, Pascalovi, Voltovi, Wattovi, Faradayovi, Ampérovi a několika dalším. Celkem jich bylo v celé historii vědy jen 14 a mezi nimi Nikola Tesla.
Postavení a jméno Nikoly Tesly ve světové vědě potvrzují mj. jiné i nové objevy v astronomii. Teslovým jménem byl nazván kráter na Měsíci.
Velkou poklonu složila Teslovi jedna z největších osobností Spojených států amerických dvacátých a čtyřicátých let minulého století, americký politik, starosta New Yorku a za 2. světové války i několikaletý ředitel Ústavu pro civilní obranu USA, F.H. La Guardia, když po jeho smrti prohlásil: "Nikola Tesla zemřel. Zemřel chudý, ale byl to jeden z lidstvu nejprospěšnějších a nejužitečnějších lidí, jací kdy žili. To, co vytvořil, je veliké, a jak času plyne, bude to ještě větší".
zdroj: Chorvatské turistické združení. Všechna práva vyhrazena. Zákaz další reprodukce
|
|
|
